Jsem šťastně ženatý – a chodím na erotické masáže

Tak tohle je podle některých lidí okolo mě spíše protimluv. Uspokojit se za profesionálkami chodí přece jenom ubožáci, kteří si doma neštrejchnou nebo hůř, nedokážou o pořádnou ženskou ani zakopnout. A vůbec, proč ti blázni platí za něco, co můžou mít doma zdarma?

I já jsem kdysi měl takové předsudky, takže když jsem poznal Petru, začal jsem své oblíbené masérky tak trochu zanedbávat. Nejdřív to šlo dobře – týdenní služební cesta si sice zasloužila jistou výjimku, ale jinak úplně v pohodě. Ale brzy přišel zlom.

Pánové, nechoďte domů naštvaní, když nemusíte

Narodil se malý Adam. Pohodička v domácnosti vydržela celé dva týdny, než se dostavily tolik obávané prdíky. Nebudu zabíhat do podrobností, ale když máte vyčerpávající firemní poradu a doma na vás čeká úplně vyšťavená manželka, která vám do náručí vrazí vřeštícího kojence a odpotácí se „alespoň na hodinku do postele,“ není to nic moc.

Sakra, potřebuju si aspoň trochu vyčistit hlavu a ne seřvat to malé, které za nic nemůže. Ze všeho nejradši bych jen tupě zíral do prázdna a ne ještě nahazoval myčku nebo lítal s hadrem po podlaze jako šílenec. Chtělo by to voraz – tak na hodinku. Ale pořádnej…

Jedna erotická masáž vydá za volné odpoledne

Tak jsem to vyřešil po svém. Chodím domů sice dvakrát do týdne o hodinu později (úterky a čtvrtky jsou bohudíky poradní už od mého nástupu do firmy), ale zato úplně odpočinutý a v plné síle. První kroky byly trochu krkolomnější – zjistil jsem, že moje oblíbená Lily už nepracuje. Resp. v salónu Lily byla, ale úplně jiná – se specializací na honění, jak jsem zjistil (zdejší majitelé asi nemají moc fantazii na jména ani šťastnou ruku na zaměstnankyně).

Hledání nového někdy bolí

Takže všechno nanovo – proklepnout recenze na internetu, nenápadně se ptát, zjišťovat… Potřeboval jsem dalších pět pokusů, než jsem kápnul na tu pravou holku, ale stálo to za to. Hodina 100% relaxace se sladkou tečkou na závěr – jak jsem bez toho mohl tak dlouho být? Prostě se uvolnit, na nic nemyslet, pozorovat tu sexy nahou kočičku vedle sebe, občas si sáhnout, polaskat a zase se stáhnout…

Nechat se navnadit, dovést až na vrchol a zase zpátky dolů, dokud to jen jde. A pak se udělat jako král, klidně dvakrát nebo třikrát, když šikovné prstíky najdou prostatu a nebojí se ji polaskat. Užít si ještě chvíli blízkost nažhaveného živočišna a nakonec zajít do společné sprchy a vypravit se domů po totálním restartu.

Božská tantra aneb když je nejhůř

Pro případy absolutní nouze, kdy se ve mně vaří krev a nemám daleko k fyzickému násilí, je ideální tantra masáž (zajímavý článek o ní jsem našel ZDE). Všechno začíná správným dýchám, takže prostě musíte vypnout, i když se vám nechce. Zkušené tantričky vás prostě dál nepustí, dokud nebude všechno tak, jak má být. Pak přichází hlazení, a to nejenom prsty, ale i peříčky, kožešinou a dalšími nápaditými prvky. S úžasem pokaždé pozoruji, jak jé mé tělo minutu po minutě vnímavější a uvolněnější.

Stále spořádaně dýchám a její ruce začínají bloudit po každém centimetru mého těla. Na pokyn se otočím , ale žádná zběsilá honba za cílem nepřichází. Všechno je pomalé, rafinované. Nahá masérka se dotýká mých stehen, občas zajede mezi ně, polaská varlata a zase se stáhne. Podráždí prostatu zvenčí, dvakrát shrne předkožku a znovu se dá na ústup, aby mi dala čas. Dovolí mi dotýkat se jejích pevných ňader a teprve v samém závěru trochu pomůže tomu mocnému orgasmu, který se dere ven jako nezadržitelná bouře…

Ty ses nějak změnil, Adame

Ať si všichni ti posměváčci trhnou. Chodím domů odpočinutý i po celodenním zápřahu. Vážně se tam těším – i na toho uječence, co nenechá maminku pořádně odpočinout. Věděli jste, že na vás mrňata poznají, když jste v pohodě? Takže klidně usnou, když s nimi uklízíte nádobí. Bingo.

Tak šup do postýlky a hurá do ložnice dokázat si, že jsme pořád víc, než jenom rodiče. Že máme v sobě pořád tu vášeň jako na začátku. Vsadit na rafinovanou předehru (dobré nápady TADY) a hrát si. A ano, mám na to chuť. Petru miluju a těším se na ni. Pořád. „Ty ses nějak změnil, Adame,“ řekla mi jednou. A měla pravdu. I když některá malá sladká tajemství je možná lepší si nechat pro sebe. Co vy na to?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *